ŠKOLY GEJŠ... HANAMACHI ASAKUSA

24.09.2025

Hanamachi Asakusa, známá také jako Asakusa Kagai, patří k posledním živým gejšským čtvrtím Tokia, která si uchovala atmosféru starého Edo. Leží v oblasti Kannon-ura, severně od chrámu Sensō-ji, a představuje kulturní klenot, prolínání tradice, historie a moderního života. Každý kout této čtvrti vypráví příběhy minulých staletí, kdy Asakusa byla centrem zábavy, umění a společenských setkání.

Historie gejšské čtvrti sahá do období Edo (1603–1868), kdy se Asakusa etablovala jako významné kulturní centrum. Tehdy vznikly tři hlavní gejšské školy… Megawa-ya v Hirokoji, Sanyabori no Geisha a Saruwaka-cho Geisha. Každá z nich se specializovala na odlišné formy umění, od tance přes hudbu až po divadlo. V roce 1920 bylo v Asakuse evidováno 1 060 gejš, byla tehdy největší gejšskou komunitou v Tokiu. Katastrofy jako velké zemětřesení v Kantó v roce 1923 a následné válečné období čtvrť těžce zasáhly, ale díky neúnavnému úsilí místních obyvatel a kulturních organizací se podařilo gejšskou tradici zachovat. V roce 1946 byla obnovena činnost gejšských domů a o několik let později, v roce 1950, vznikl kulturní festival Asaji-kai, který přispěl k oživení gejšské kultury v Asakuse.

Dnes je Asakusa Kagai stále aktivní gejšskou čtvrtí, i když se počet profesionálních gejš snížil na pouhých 17. Mnohé se zaměřují na tradiční tanec tachikata nebo hudbu jikata, některé z nich se věnují hře na shamisen. Gejši pravidelně vystupují na kulturních akcích, nejvýznamnější je Asakusa Odori, a zajišťují tradiční zábavu v luxusních ryotei. Přestože je svět gejš stále exkluzivní, čtvrť otevírá dveře zájemcům o kulturní zážitek, a to nejen Japoncům, ale i turistům.

Kulturní význam Asakusa… spočívá nejen v zachování tradičních forem umění, ale i ve vzdělávání nových generací. Gejši předávají své znalosti mladším učednicím a tím zajišťují kontinuitu tanců, hudby a ceremonií. Čtvrť se aktivně účastní místních festivalů a akcí, a pomáhá tak udržet kulturní identitu regionu. Každé vystoupení je nejen uměleckým zážitkem, ale také živým připomenutím historie, která by jinak mohla upadnout v zapomnění.

Festival Asakusa Odori, původně známý jako Asaji-kai, je stěžejní událostí, která od roku 1950 podporuje gejšskou tradici v Tokiu. Od roku 1995 se festival dočkal oficiální podpory asociace Asakusa Kenban, turistické federace a Taito Ward. Díky tomu se akce stala přístupnou širšímu publiku a získala nový impuls pro propagaci gejšské kultury. Návštěvníci se zde mohou setkat s tradičními tanci, hudbou na shamisen, čajovým obřadem i ukázkami konverzační etikety. Festival spojuje minulost s přítomností a hlavně nabízí přítomným možnost nejen sledovat, ale i aktivně se zapojit.

I přes pokroky moderní doby a urbanizaci zůstává Hanamachi místem, kde jsou tradiční umění stále živá a ceněná. Pro milovníky Japonska nabízí Asakusa Kagai autentický zážitek, který prohlubuje porozumění japonské kultuře a historii města. Každá procházka uličkami čtvrti, každý pohled na gejšu v kimonu, je připomínkou toho, že tradice může být nejen zachována, ale i znovu oživena pro nové generace návštěvníků.

Pro kultivovaného turistu, který si přeje potkat gejšu nebo maiko v Kyótu v roce 2025, je nejlepším místem historická čtvrť Gion, konkrétně oblast kolem Hanamikoji Street a Gion Kobu. Tato oblast je známá svou tradiční atmosférou a vysokou koncentrací čajoven, kde geiko (gejši) a maiko (jejich učednice) vykonávají svá umění. Pohyb turistů v těchto čtvrtích je ale v současnosti významně omezen z důvodu nevhodného chování mnoha zahraničních návštěvníků.

Doporučené lokality pro setkání s gejšami a maiko…

  • Hanamikoji Street historická ulice známá svými tradičními dřevěnými domy a čajovnami, kde se často konají vystoupení geiko a maiko. Ty se často pohybují mezi svými angažmá v jednotlivých podnicích nad večerem a večer, to zvyšuje šanci na jejich, alespoň letmé, spatření.
  • Gion Corner kulturní centrum nabízí cca 50minutové představení, které zahrnuje ukázky různých tradičních japonských umění, včetně tanců geiko a maiko.

V současnosti se odhaduje, že v celém Japonsku žije přibližně už jen 1 000 až 2 000 gejš, což je výrazný pokles oproti 80 000 v roce 1920. V Kjótu, které je považováno za centrum gejšské kultury, žije přibližně 100 geiko (plně vyškolených gejš) a 100 maiko (učednic).

V roce 2025 zahájilo svou přípravu na profesi gejši pouze 16 nových maiko v Kjótu. Nízký počet odráží pokračující trend poklesu zájmu o tuhle unikátní profesi. To není zrovna povzbudivá zpráva pro budoucnost nejsymboličtějšího symbolu Japonska…