ASIJSKÝ KALEIDOSKOP

Asie není jen seznamem zemí, památek a tras... k odškrtávání. Je úžasným prostorem, kde města vyprávějí své příběhy, kde gesta znamenají víc než slova a kde se kultura často pozná dřív na talíři než v průvodcích.

YOSAN.STUDIO je web o naslouchání.

O pozorném cestování i tehdy, když se zrovna nikam nejede. O tom, co Asie vypráví… o místech a lidech, každodenních zvyklostech i tichých tabu, jídle, které spojuje, uměních, která přetrvala, a fenoménech, o nichž se nemluví nahlas, ale stojí za pochopení. Projekt vznikl z potřeby zůstat v kontaktu s Asií i v době, kdy cestování nebylo možné. Nevznikl jako průvodce, itinerář, ani nabídka služeb, ale jako klidný prostor pro ty, kdo chtějí objevovat pomalu, ať už se chystají vyrazit, porozumět hlouběji, nebo cestovat jen očima a myslí. 

Vybírám pro vás z těchto témat... někdy slovem. Jindy obrazem a zvukem. A občas tak trochu mezi světy…

  • Asie vypráví... země, města, místa a lidé… příběhy z cest.
  • Zvyklosti a tabu... pravidla psaná i nepsaná, zvyklosti a gesta, co (ne) dělat.
  • Kultura na talířico jídlo vypráví o lidech a místech.
  • Umění mistrů staré cesty i nová pojetí… tradice a řemesla, která žijí.
  • Pod povrchem… fenomény a tajemství, o čem se nemluví, ale co je dobré/nutné, vědět.
  • Mezi světy... o něčem jiném… ale pořád o Asii.
  • Obrazem a zvukem... ne všechno se dá napsat… mnoho zůstává v obraze a zvuku.

Nechte se inspirovat… přeji pěkné chvíle strávené v Japonsku, Thajsku, Jižní Koreji nebo Vietnamu!

Přehled článků podle zemí najdete v hlavním menu, záložka Knihovna článků. 

Japonsko... na jedné straně pulzující města plná neonů, technologií a neustálého pohybu, na straně druhé hluboký vztah k přírodě, tichu a pomalosti. Právě z tohoto napětí mezi moderním světem a starobylým cítěním vznikl fenomén zvaný Shinrin-yoku, doslova lesní koupel. Nejde o nějakou turistickou atrakci ani o sportovní aktivitu, ale o způsob bytí...

K nejznámějším obrázkům z Japonska patří určitě pohled na torii bránu, stojící majestátně ve vodě, obklopenou klidem a mystickou krásou. Brána Itsukushima Torii, na stejnojmenném ostrově Itsukushima, lidově Miyajima, nedaleko Hirošimy, patří právem k nejfotografovanějším symbolům země vycházejícího slunce. Za jejím pohádkovým vzhledem se ale skrývá...

K ikonickým obrazům Japonska po léta patří zasněžený vrchol Fuji-san, rušné světelné mozaiky Shibuya Crossing, a taky Zlatý pavilon Kinkaku-ji v Kjótu. Jeho stěny pokryté třpytivým zlatem se zrcadlí ve vodách klidného rybníka Kyōko-chi, vytvářejí iluzi, že stavba pluje ve světle. Na první pohled jde o symbol dokonalé harmonie a zenové krásy, ale...

Pokud hledáte místo, kde se historie, duchovno a příroda spojí do jedinečného zážitku, Fushimi Inari Taisha v Kjótu je tou pravou destinací. Slavný šintoistický chrám je známý především svými tisíci jasně červenými torii bránami, které tvoří nekonečné tunely, jež vás vedou až do hor Inari, posvátné hory zasvěcené bohyni rýže a prosperity.

Onsen tamago je jednoduché jen zdánlivě. Ve skutečnosti je to jedno z těch jídel, která nelze úplně oddělit od místa, kde vznikla. Vajíčko uvařené v horkém japonském prameni není jen výsledkem teploty, ale především krajiny, minerálů ve vodě, času a ticha, které k japonským lázním onsen patří. Právě proto se z něj stal jeden ze symbolů...

Jestli existuje místo, kde se japonský vztah ke smaženému jídlu ukazuje v celé své rozporuplné kráse, pak jsou to bezpochyby konbini… nonstop obchody jako FamilyMart, Lawson nebo 7-Eleven. Na první pohled obyčejné večerky, ve skutečnosti jeden z pilířů moderního japonského života. A zároveň místo, kde se smažené jídlo stalo naprosto normalizovanou,...

Jeden z nejčastějších paradoxů, na které současní pozorovatelé Japonska narazí. Obraz Japonců jako asketických jedlíků ryby, rýže a miso polévky je totiž jen část pravdy. Druhá část se skrývá v prskajícím oleji, křupavém těstíčku a všudypřítomné neodolatelné vůni smažených pokrmů, které Japonci bez studu skutečně milují.

Zase další článek o novém roce? I když my už za chvíli budeme mít poslední měsíc jeho prvního čtvrtletí? Je to tak. Nový rok prochází Asií postupně jako barevná a veselá vlna. Ten čínský, známý jako Jarní festival, patří mezi nejvýznamnější a nejbarevnější svátky v Číně i v mnoha dalších zemích s čínskou diasporou. Na rozdíl od našeho...

Pár týdnů před svátkem Tết, vietnamským lunárním Novým rokem, se Vietnam mění v jednu velkou květinovou dílnu. Ulice Hanoje, Ho Či Minova Města i horského Dalatu zaplavují orchideje v květináčích, pečlivě svázané stuhami a s cenovkami, odrážející nejen jejich krásu, ale i míru štěstí, kterou mají do nového roku přinést. Vietnamci je nenakupují v...

Když se touláte po vietnamských uličkách nebo sedíte u stolu v tradiční rodinné domácnosti třeba při home stay, možná narazíte na vařené kuřecí pařátky chân gà luộc. Tohle překvápko má dlouhou historii a je ukázkou vietnamského umění využít každou část suroviny… od masa po kůži, až po drobné kostní části. V tomto umění jsou Vietnamci opravdovými...

Nejdříve vás napadne, že jde o nějaký minimalistický dezert, hned potom (hlavně pokud jste vyrostli na seriálu Návštěvníci, že to bude něco jako amaróny), že jde o nápoj z budoucnosti. Jelly water, želé voda, v japonštině označovaná jako pitné želé むゼリー, je další japonský fenomén, který z obyčejné hydratace udělal malý gastro zážitek. Nejde o vodu...

Tết, vietnamský lunární nový rok, má mnoho podob, ale jen málokterá je tak hluboce zakořeněná v kultuře a paměti národa jako Bánh Chưng. Když se o Tết mluví, většina Vietnamců si, na rozdíl od nás, nevybaví ohňostroje ani lucerny, ale právě čtvercový koláč z lepkavé rýže, mung fazolí a vepřového masa, pečlivě zabalený do zelených listů dong.

Pro vietnamské rodiny je svátek Tết začátkem nového lunárního roku, ale především obdobím, kdy se propojuje minulost s přítomností a především časem kdy se rodina schází, aby společně připravila dům, jídlo a srdce na nový začátek. Přípravy začínají dva až tři týdny předem. Lidi plánují cesty domů, nakupují dárky a pomalu se nechávají pohltit...