YAKSHA... NEPŘEHLÉDNUTELNÍ, NEHYBNÍ THAJŠTÍ OCHRÁNCI
Jsou nepřehlédnutelní. Vysocí, nehybní, s pronikavým pohledem, vyzbrojeni kyji a zdobeni barevnou mozaikou. Postavy s tesáky, bohatě malovanými tvářemi a vyvalenýma očima, které v thajské tradici nazýváme yaksha ยักษ์, jednoduše yak = obr, patří k nejvýraznějším symbolům místní kultury. Nejsou pouhou dekorací. Jsou to strážci, kteří bdí nad rovnováhou mezi světem viditelným a neviditelným, nad přechody mezi světy.
Kořeny těchto bytostí sahají daleko do starověké Indie, kde byli yaksha považováni za duchy přírody a ochránce pokladů. V průběhu staletí se jejich podoba proměnila a v buddhistické i hinduistické tradici získali roli mocných ochránců posvátných míst. V Thajsku se stali pevnou součástí chrámového prostoru i lidové imaginace, bytostmi, které dokážou být nebezpečné i ochranitelské zároveň.
Jejich příběhy ožívají v thajském národním eposu Ramakien, místní verzi indické Rámájany. Mnozí yaksha zde vystupují jako konkrétní postavy s vlastní povahou, mocí i osudem. Mezi nimi vyniká například Totsakan ทศกัณฐ์, král démonů, jehož tvář často poznáte podle zelené barvy a majestátní koruny, nebo další mýtické bytosti, jejichž jména i podoby se odrážejí v sochařské výzdobě chrámů.
Každý detail těchto soch má svůj význam. Barvy, ornamenty i výrazy tváře nesou symboliku… zelená značí moc, červená bojovnost, zlatá božský aspekt ochrany. Yaksha tak nejsou jen strašidelní obři, ale představují sofistikovaný vizuální jazyk, kterému místní kultura rozumí po staletí.
S těmito strážci se setkáte hned po příletu do země úsměvů. Na letišti Suvarnabhumi สุวรรณภูมิ, jehož jméno znamená Zlatá země, stojí několik monumentálních soch yaksha, které vítají cestující z celého světa. Nejde o ledajakou výzdobu. Jsou to věrné repliky obrů z chrámu Wat Phra Kaeo, nejposvátnějšího chrámového komplexu v Bangkoku, kde je uchováván Smaragdový Buddha.
Ani umístění těchto soch není náhodné. Tradičně stojí u bran, vstupů a přechodů, kde symbolicky chrání hranici mezi světy. Na letišti tak hlídají přechod mezi každodenní realitou a prostorem cesty, mezi odchodem a příchodem, mezi starým a novým. V jejich přítomnosti se moderní architektura propojuje s dávnou mytologií a připomíná, že i v současném světě má duchovní rozměr své místo.
Jejich podoba je ohromující nejen velikostí, ale i precizností zpracování. Při bližším pohledu zaujmou jemné mozaikové detaily, zdobené brnění i zbraně, které symbolizují sílu a ochranu. Každá linie je výsledkem tradičního řemesla, předávaného po generace. Tyhle sochy nejsou jen symbolem víry, ale živoucím odkazem thajského umění. Mám moc ráda letiště v thajském Bangkoku, kromě mraků živých orchidejí, je tu vždycky něco nového k vidění, sochy, obrazy, výstavy. Cestující do Země úsměvů se může cítit opečováván a vítán opravdu hned po příletu… až na ty neskutečně dlouhé řady na Arrival i Departure, v posledních letech jsou velkým problémem a je téměř nemožné se jim vyhnout. Snad nejhorší jsou časy po půlnoci, kdy odlétají dlouhé mezikontinentální lety = největší letadla. Teď je situace vzhledem ke konfliktu na Blízkém Východě ještě složitější. Přijďte k odletu určitě s delším než doporučeným předstihem!
Ale zpět ke strážcům… zajímavostí je, že yaksha nejsou vnímáni jako čistě dobří či zlí. V jejich podstatě se ukrývá dualita. Mohou škodit, pokud jsou rozhněvaní, ale také chránit, pokud je jim projevována úcta. Právě ta rovnováha z nich činí silný symbol respektu k silám, které přesahují lidské chápání.
Všimněte si... až se ponoříte do Bangkoku, setkáte se s nimi znovu, třeba právě u chrámu Wat Phra Kaeo, v areálu Velkého paláce nebo u dalších významných svatyní.
Místní lidé kolem nich často procházejí s tichým respektem, někdy s lehkým pokývnutím hlavy. I tohle nenápadné gesto připomíná, že yakshové nejsou jen sochy… v Thajsku jsou součástí živé tradice.
Až budete procházet kolem těchto impozantních postav, zpomalte. Třeba v jejich nehybném postoji ucítíte něco víc než jen sílu kamene a barvy. Možná odlesk dávných příběhů?