SPECIÁL II. PRACOVNĚ DO JAPONSKA... POKYNY PRO PROFESIONÁLNÍ VZHLED PRACUJÍCÍCH ŽEN

Vyslali vás na EXPO 2025 a ještě k tomu v nějakém líbezném letním termínu? Nebojte, to dáte! Na mezinárodních akcích bývá prostředí více uvolněné, ale i tak japonské publikum stále ocení, pokud hosté respektují lokální normy. Konzervativní business styl (sako, kostým, midi délky, neutrální barvy) je stále tou nejbezpečnější volbou! Nechcete přeci svou pracovní misi pokazit nějakým zbytečným detailem.
Je pravdou, že v Japonsku musejí mít ženy v práci, v kancelářských pozicích, zejména ve velkých firmách, vždy perfektní make-up, boty s uzavřenou špičkou a punčochy a to za každého počasí? Ano, z velké části je to pravda, i když se situace v posledních letech začíná pomalu měnit.
V tradičnějších japonských firmách a odvětvích (např. finance, administrativa, recepce, prodej) však stále platí velmi striktní pravidla vzhledu, pro muže, ale zejména pro ženy. Nejlepší obrázek toho, jak má profesionální vzhled po japonsku vypadat, si uděláte po ránu, když se zastavíte a budete chvilku pozorovat davy tzv. salary men a salary women na některé ze stanic metra.
Proudy téměř stejně oděných lidí, kteří chtějí NEvybočovat, zapadnout, splnit obecné nároky na profi-vzhled jsou nekonečné a barevnost se potácí téměř výhradně mezi černou a šedou. Invence nebo originalita zde není žádoucí, není vítána… nadarmo neexistuje v Japonsku přísloví "Hřebík, který vyčuhuje, musí být zatlučen".
Co je stále běžným nepsaným standardem pro ženy v práci?
- Konzervativní styl oblečení… Jednobarevné sukně nebo kalhoty, saka, žádné hluboké výstřihy, žádné extravagantní barvy nebo vzory.
- Perfektní make-up… malá poznámka… stále více mužů-asiatů, zejména v Jižní Koreji, nosí make-up. Bez make-upu je žena často vnímána jako neupravená nebo neprofesionální. Základem je čistá pleť, lehké líčení očí a růž či rtěnka. V některých firmách existují i nepsaná očekávání ohledně barev a stylu (např. přirozený vzhled).
- Punčochy vždy, i v největším horku… Odhalené nohy jsou považovány za neformální a nevhodné. Tělové punčochy (v odstínech nude) jsou téměř povinné, ano, i při těch nádherných 35 °C v létě.
- Uzavřené boty na malém podpatku… Vysoké podpatky nejsou nutností, ale sandály nebo otevřená špička jsou naprosto nevhodné. Elegantní, uzavřená obuv je očekávaná součást firemní pracovní uniformy.
V roce 2019 se v Japonsku rozšířilo hnutí #KuToo (hra se slovy kutsu = boty a kutsuu = bolest), které poukazovalo na diskriminaci žen nucených nosit podpatky v zaměstnání. Vedla ho herečka a aktivistka Yumi Ishikawa. Přestože petice získala přes 20 000 podpisů, vláda změnu zákona odmítla, s tím že to patří ke společenským normám. A tak na ulicích denně potkáváte křehké japonské dívky a ženy, jak své dlouhé a náročné cesty při dojíždění do zaměstnání absolvují v lodičkách na vysokých podpatcích.
Žádná Japonka, která těžce buduje ve stále téměř ryze mužském světě svou pracovní pozici, by ji neohrozila takovými zásadními chybami. Proč si pošlapat kariéru kvůli špatnému odstínu punčoch, že ano? Situace se sice mění, ale velmi pomalu. Napadá mě, že bych měla napsat článek o tom, jaký dress code se očekává od absolventů-uchazečů o zaměstnání ve velkých prestižních japonských firmách. To je teprve nářez!
A taky mě napadá připomenout tady úžasný francouzské film Strach a chvění, natočený podle autobiografického románu Amélie Nothomb, sleduje mladou Belgičanku Amélii, která nastupuje do japonské korporace v Tokiu se znalostí japonštiny, nadšením a obdivem k japonské kultuře. Brzy však naráží na striktní hierarchii, očekávání absolutní poslušnosti a genderové stereotypy. Navzdory své inteligenci a snaze zapadnout je postupně ponižována a snižována na stále podřadnější pozice. Film s jemnou ironií i krutou pravdivostí odhaluje tlak, kterému jsou ženy v japonském pracovním prostředí vystaveny, zejména pokud chtějí být víc než jen okrasou systému.
Jak z toho tedy vybruslit? Ano, mnoho firem stále očekává striktní dress code pro ženy, včetně make-upu, punčoch a uzavřených bot. Ale mladší generace a modernější firmy (např. IT, startupy) už tato pravidla často zmírňují. Tradiční korporátní kultura je však v Japonsku velmi odolná vůči rychlým změnám.
Platí stejná očekávání i pro cizinky? Zkráceně: Ano, ale s výhradami. Cizinky nejsou vázány stejnými nepsanými pravidly jako Japonky, ale stále platí určitá kulturní očekávání týkající se formálnosti, upravenosti a respektu k místnímu prostředí.
Co se (ne)přímo očekává od cizinek? Lehký, přirozený make-up je vnímán jako profesionální norma, ale není nutností. Japonci to chápou kulturně rozdílně. Přirozenost, decentnost, od líčení, nehtů až po vlasy. Extravagantní účesy či líčení mohou působit rušivě. Punčochy sice pro cizinky nejsou povinné, ale pokud má žena sukni a holé nohy, může být považována za příliš ležérní v konzervativnějším prostředí. Uzavřená obuv je určitě vhodná! Sandály nebo výrazně otevřené boty jsou Japonci vnímány jako příliš intimní a jako neformální.