POSLOVÉ BOHŮ V NAŘE... JELÍNCI SHIKA 日本鹿

Přestože má Nara má osm památek UNESCO, včetně některých z nejstarších a nejvlivnějších chrámů v zemi a pyšní se neformálním titulem největší koncentrace staveb označovaných jako Národní poklady, stejně je světoznámá především díky populaci přátelských jelínků shika, která se volně pohybuje v Nara Parku a na přilehlých chrámových pozemcích.

Nara, starobylé hlavní město Japonska, živé muzeum plné umění a architektury s více než 1 300 lety historie, byla založena v roce 710 jako první stálé hlavní město Japonska, tehdy se ještě nazývala Heijo. I když byla hlavním městem pouze do roku 784, kdy status přešel na město Nagaoka a pak na Kyoto, zůstává Nara nadále duchovním srdcem Japonska. Město Nara je nádherné v každém ročním období, ale nejvíce září během květu sakur na jaře a při změně barev listí na podzim.

Jelínci shika jsou podle šintoistické mytologie posvátnými posly bohů. Legenda říká, že bůh uctívaný v místním chrámu Kasuga Taisha cestoval do Nara na bílém jelínkovi celou cestu z prefektury Ibaraki severně od Tokyo do hory Mikasa v Nara. Poté začali být jeleni považováni za posvátné a zabití se trestalo smrtí. Jelínci se tak stali symbolem města a jsou dokonce sami také vyhlášeni za Národní poklad.

V minulosti bývali jelínci v Nara využíváni k boji proti hlodavcům, kteří ohrožovali cenné hedvábí a látky. Dnes jsou světoznámou a oblíbenou atrakcí pro turisty, mezi nimiž se nerušeně pohybují, jsou tedy nejen krásní, ale mají také hluboký kulturní význam. Japonci věří, že jejich krmení přináší štěstí a bohatství. V současnosti  se stav stáda odhaduje přibližně na 1300 - 1400 kusů.

Co se týče krmení, můžete je nakrmit sušenkami připravovanými speciálně jen pro ně z pšeničné mouky a rýžových otrub bez cukru, vlastně se jedná o takové jelení suchary. Sušenky koupíte u stánků v parku, cena za dávku krmiva se obvykle pohybuje kolem 150 円 (japonských jenů). Jde o registrovanou ochrannou známku Nadace pro ochranu jelenů v Nara a část zisku jde na projekty spojené s ochranou jelenů. Jelínci jsou ochočení a vůbec se nebojí sami přicházet přímo k lidem a loudit o dobroty, takže je to jedinečná příležitost pro interakci s těmito krásnými zvířaty!

Sušenky shika senbei 鹿煎餅 jsou vyrobeny tak, aby byly pro jeleny bezpečné, a jsou jediným krmivem, které jim můžete dát. Někdy mohou být netrpěliví, když žadoní o svou oblíbenou pochoutku, tak buďte opatrní, zejména s malými dětmi, které se mohou cítit ohrožené.

Vyhněte se jakémukoliv dráždění jelena nebo pokusu o jeho chycení. Pokud nemáte žádné jídlo, obvykle vás nechají na pokoji, dalších "krmičů" mají kolem stejně mraky... stačí zvednout ruce, abyste ukázali, že jsou prázdné, a jelen půjde dál.

Protože samci jelena mohou být agresivní, probíhá každý podzim v říjnu slavnost, během níž jsou jelenům bezbolestně stříhány parohy v rituálu, který beze změny pokračuje již od období Edo. Slavnosti se mohou účastnit také turisté.

Při kontaktu s jeleny nezapomínejte na tři věci...

• Nedávejte jim opravdu žádné jiné jídlo kromě speciálních sušenek shika senbei.

• Jeleny nedrážděte a neobtěžujte, jakkoliv se jeví ochočení, stále to jsou divoká zvířata!

• Nedávejte jim a ani po sobě nenechávejte žádné odpadky, jako je papír nebo plast... může je to zabít, a bohužel také zabíjí. Každý rok dochází k úmrtí několika desítek kusů této nádherné zvěře právě z důvodu pozření plastových obalů odhozených neukázněnými turisty. Proto jsou v parku umístěny veřejné odpadkové koše, které jinak v Japonsku nejsou na ulicích k nalezení a to zcela záměrně. Japonci jsou vychováváni od malička k tomu, aby si své odpadky odnesli domů a tam je patřičně roztřídili. Do nedávna nebyl ani jeden jediný koš například při výstupu na Fuji-san, jenže kvůli neustále rostoucímu počtu turistů, a tím i odpadků, se nakonec japonské úřady rozhodly ustoupit a koše zde umístit.

Stávající divoká zvěř v regionu je po generace silně utvářena environmentálními faktory a lidskou činností. Urbanizace a lov snižují populace volně žijících živočichů. Některé kulturní nebo náboženské praktiky však dokázaly zachovat místní zvířecí populace. Například lesy kolem náboženských svatyní v Japonsku historicky zakazovaly lov a v důsledku toho poskytují útočiště některým druhům zvířat. A právě japonský jelen (Cervus nippon), který je historicky považován za svatou bytost, je toho příkladem. O jelíncích shika, uctívaném zvířeti, nacházíme zmínky v mnoha japonských mýtech a starověké literatuře, koexistuje s lidmi po dlouhá staletí. Lidské aktivity, jako je lov a budování osad, však vedly ke kolísání jejich počtu.

Podle předchozích studií byl Nara Park na severním japonském poloostrově Kii, útočištěm jelenů již od starověku. Lov v lesích kolem důležitých svatyní v Nara, jako jsou svatyně Kasuga Taisha a chrám Todaiji, je přísně zakázán. Tyto náboženské svatyně fungují jako chráněné oblasti a úkryty divoké zvěře již více než tisíc let. Existence chráněných biotopů vyvolává mezi vědci některé zajímavé otázky. Pokud jsou například jeleni shika chráněni v Nara po staletí, je současná populace jelenů zde geneticky odlišná od ostatních populací jelenů shika v této oblasti?

Při hledání odpovědí se výzkumný tým z Fukušimské univerzity rozhodl blíže podívat na genetickou strukturu a historii jelenů shika na poloostrově Kii. Studie, jejímž autorem je docent Shingo Kaneko, spolu se spoluautory Dr. Toshihito Takagi a bývalým profesorem Nara University of Education, Harumi Torii, byla publikována v lednovém vydání Journal of Mammalogy 2023.

Tým shromáždil 294 vzorků svalů a krve jelenů shika z 30 míst na poloostrově Kii v letech 2000 až 2016 a rozdělil je do 8 populací zahrnujících západní, střední a východní oblasti Kii. Pomocí těchto informací identifikovali 3 odlišné genetické skupiny, z nichž pouze 1 měla jedinečný haplotyp, což ukazuje na velmi omezený tok genů napříč její mateřskou linií. Zajímavé je, že tato izolovaná skupina zahrnovala jeleny v okolí svatyně Kasuga Taisha, zřejmě proto, že samice jelena shika mají tendenci méně migrovat a raději zůstávají ve svém vlastním přirozeném prostředí. 

Tyhle vědecké informace ale běžného člověka příliš nezajímají, pro místní i pro turisty je důležité jen to, že mají unikátní příležitost dostat se do bezprostřední blízkosti krásných divokých zvířat. Jde opravdu o výjimečný zážitek!