PROČ V ZEMI POŘÁDKUMILOVNOSTI CHYBÍ ODPADKOVÉ KOŠE?

Pokud jste někdy navštívili Japonsko, možná vás zarazilo, že i přes naprostou čistotu ulic téměř nikde nenajdete veřejné odpadkové koše. Tento paradox v zemi, známé svou precizností, pořádností a respektem k veřejnému prostoru, zaujme snad každého cestovatele. Jak je možné, že ulice Tokia, Ósaky či Kjóta zůstávají čisté i bez všudypřítomných košů?

Jedním z klíčových okamžiků, který ovlivnil přístup Japonska k veřejným košům, byl sarinový útok v tokijském metru v roce 1995 spáchaný sektou Óm Šinrikjó. Po této tragédii, při níž zahynulo několik lidí a stovky byly zraněny, byly odpadkové koše z bezpečnostních důvodů odstraněny, zejména na místech s vysokou koncentrací lidí, tedy na stanicích metra, v parcích i na ulicích.

Zatímco v mnoha zemích by odstranění košů vedlo k nárůstu nepořádku, v Japonsku se situace vyvinula opačně. Lidé začali odpad nosit domů. Tento přístup se postupně stal normou, nepsaným pravidlem, které dnes většina Japonců automaticky dodržuje.

Japonská kultura klade silný důraz na kolektivní odpovědnost a ohleduplnost, na respekt k veřejnému prostoru. To se odráží i v nakládání s odpady. Už od dětství se Japonci učí třídit a odnášet si své odpadky. Například během školních výletů nebo festivalů si děti nosí vlastní sáčky na odpadky a následně je odnášejí domů. Tento přístup není vynucený, je součástí běžné výchovy.

Dalším důležitým aspektem je koncept mottainai, což znamená něco jako "jaká škoda něčím plýtvat nebo něco zahodit". Tento termín vyjadřuje úctu k věcem a snahu minimalizovat zbytečné vyhazování.

Systém třídění odpadu je v Japonsku velmi přísný a natolik detailní, že se do něj někdy zamotají i sami obyvatelé. Pravidla se navíc liší podle obce, někde se třídí papír, plast, PET lahve, plechovky, sklo, hořlavý a nehořlavý odpad, jinde je dělení ještě podrobnější. Veřejné koše, pokud se vůbec někde nacházejí (třeba před obchody nebo v parcích), bývají rozděleny podle typu odpadu. To je jeden z důvodů, proč jich není víc… správné třídění je natolik komplikované, že by nesprávné vyhazování do veřejných košů mohlo narušit celý systém.

S rostoucím počtem zahraničních návštěvníků, zejména v souvislosti s olympijskými hrami v Tokiu 2020, začalo Japonsko zvažovat, zda by nemělo být turisticky přívětivější i v otázce odpadků. Mnoho turistů neví, co si s odpadem počít, a skutečnost, že veřejné koše téměř chybí, může být frustrující.

V reakci na to se v některých oblastech začaly dočasně zavádět veřejné odpadkové koše s piktogramy a vícejazyčnými popisky. Přesto se i dnes očekává, že si návštěvníci, stejně jako místní, své odpadky odnesou s sebou.

Co to znamená pro turistu? Pokud se chystáte do Japonska, buďte připraveni na to, že odpadkové koše najdete jen vzácně, obvykle u prodejen typu konbini (např. 7-Eleven, FamilyMart) nebo v některých parcích. Doporučuje se mít u sebe malý sáček na odpad, do kterého můžete ukládat obaly, kapesníky nebo lahve, dokud je nebudete moci správně vyhodit.

Tento přístup může být pro někoho neobvyklý, ale zároveň inspirující. V Japonsku je čistota výsledkem kolektivního úsilí, nikoli technického zajištění. Veřejný prostor je považován za prodloužení domova a podle toho se s ním také zachází.

Zajímavým a velmi výmluvným příkladem japonského vztahu k odpadu je hora Fuji (posvátná Fuji-san), nejslavnější vrchol země a zároveň poutní i turistický cíl pro statisíce lidí ročně. Přestože se jedná o mimořádně navštěvované místo, nenajdete na svazích hory odpadkové koše a ani na jejím vrcholu. Místo toho je běžné (a očekávané), že si každý návštěvník veškerý svůj odpad odnese zpět dolů.

Organizace, které spravují přístupové cesty na Fuji, dokonce nabádají turisty, aby si přinesli speciální sáčky na odpad… a to nejen na obaly od jídla, ale i na použité toaletní potřeby. Tento přístup odráží hluboce zakořeněný respekt k přírodě i k ostatním poutníkům. A ačkoli může být pro některé turisty nepohodlný, vytváří mimořádně čisté prostředí, které by na tak vytíženém místě člověk jinak nečekal.