PSI, SPOLEČNOST A POTRAVINOVÁ KRIZE V SEVERNÍ KOREJI... O PSÍM MASE PODRUHÉ

V médiích se v minulosti objevily zprávy o kontroverzním postoji severokorejského vedení k chovu psů jako domácích mazlíčků. Podle tehdejších informací měly úřady v hlavním městě Pchjongjangu evidovat domácnosti, které psy chovají, a v některých případech mělo docházet k jejich zabavování. Tento krok byl spojován s názorem, že vlastnictví domácích mazlíčků představuje projev životního stylu považovaného za neslučitelný s ideologickými představami režimu.

Zajímavostí je, že severokorejský vůdce Kim Čong-un v minulosti daroval dvojici psů plemene pungsan tehdejšímu jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi. Dar byl vnímán jako symbol snahy o zlepšení vztahů mezi oběma korejskými státy.

Otázka konzumace psího masa má na Korejském poloostrově dlouhou historii. Zatímco v některých oblastech byla tato tradice po desetiletí součástí místní gastronomie, zejména v Jižní Koreji její význam v posledních letech výrazně klesá. Mění se postoje veřejnosti a stále více lidí považuje psy především za společenská zvířata a rodinné společníky.

V období, o němž se tehdy psalo, čelila Severní Korea závažným hospodářským problémům a nedostatku potravin. Situaci komplikovaly mezinárodní sankce, opakované přírodní katastrofy, záplavy a škody na zemědělské produkci. K dalším faktorům patřila omezení přeshraničního obchodu související s pandemií covidu-19, která negativně ovlivnila dovoz zboží i potravin.

Nedostatek základních surovin se dlouhodobě dotýká velké části severokorejského obyvatelstva. V zemi, kde jsou některé druhy masa pro běžné občany obtížně dostupné, se otázka alternativních zdrojů potravy opakovaně stává předmětem veřejných diskusí i zahraničních komentářů.

Poznámka autorky... fotografie doprovázející články věnované tématu psího masa vznikly během mých soukromých cest po východní Asii. Nižší technická kvalita některých snímků je dána podmínkami, za nichž byly pořízeny. Téma samo o sobě může být pro řadu čtenářů citlivé a emocionálně náročné, stejně tak, jako je citlivé pro mě osobně protože jsem celoživotní "pejskařkou" a život bez psích přátel si nedokážu představit. Přesto považuji za důležité upozorňovat i na skutečnosti, které mohou vyvolávat nepříjemné otázky nebo rozpaky. Pokud fotografie či obsah článku někoho zneklidní nebo znechutí, přijměte prosím mou omluvu.

Poznámka...  článek představuje autorské shrnutí informací, které byly v roce 2020 publikovány v domácích i zahraničních médiích. Fotografie jsou z osobního archivu autorky.