PRIVATE DANCER… POVINNÁ ČETBA PRO VŠECHNY MUŽE PŘED PRVNÍ CESTOU DO THAJSKA

Stephen Leather ve své knize Private Dancer přináší syrový pohled na realitu, kterou mnozí západní muži, tedy farangové, během své první cesty do Thajska ignorují nebo záměrně přehlížejí. Knížka by měla být povinnou četbou každého muže před setkání s realitou. Bohužel nebyla vydána česky. Příběh britského novináře Peta, který přijíždí do Bangkoku, aby pracoval na cestovním průvodci, se rychle zvrhne v emocionální horskou dráhu, když se zamiluje do krásné go-go tanečnice jménem Joy.

Zpočátku se zdá, že Joy není jako ostatní. Je milá, uzavřená, říká, že chce normální život mimo bar. Pete jí uvěří, stejně jako uvěří každoročně tisíce dalších západních mužů, bez ohledu na věk, zdravotní stav i společenské postavení, a spolu s ním uvěří i čtenář. Jenže pravda má více vrstev a v thajské společnosti, kde je úsměv často maskou a láska zbožím, se hranice mezi skutečnými emocemi a obchodem stírá až nebezpečně tenkou linkou.

Všechny příběhy lásek mezi thajskými ženami z oblasti zábavního průmyslu a turisty ze západu začínají a bohužel i končí stejně… minimálně vysátými bankovními konty, ztrátou všech životních iluzí, devastací osobních i pracovních vztahů, dosaženého postavení, ztrátou zázemí i majetku v zemích původu, rozpadlými rodinami v Evropě, nezřídka taky ošklivými scénami, fyzickými útoky, bitkami, ale i vraždami. Ne každý z cizinců dokáže unést své prozření!

Moc jsem se sama snažila pochopit a přijmout tuto část thajského světa, touhu bílých mužů zapomenout aspoň na pár dní, týdnů, na samotu způsobenou třeba ztrátou, rozvodem, nebo úmrtím evropské partnerky, získat jemnou útlou exotickou společnici a průvodkyni, nechávat se opečovávat, hýčkat, což Thajky bezpochyby umějí, ale už jsem všechny iluze dávno vzdala… během 30 let návratů do Thajska jsem byla svědky mnoha velmi škaredých událostí a špatných konců. Příliš často jsem viděla krásné Thajky vyprovázet jednoho evropského muže na letišti k jeho letu zpět domů, a v rozmezí jen několika málo desítek minutek stejnou ženu horoucně vítat dalšího hodného evropského donátora. Často se jedná o mnoho let pěstované paralelní vztahy s více cizinci, založené na pravidelných návštěvách Thajska několikrát do roka. Jedno se ovšem thajským společnicím nedá upřít, time management mají v malíčku a také mívají více mobilů, ano, s nalepeným jménem konkrétního milovníka, aby nedošlo k omylu :-).

Přestože miluju město Pattaya, o němž mnozí říkají, že je jedním z největších měst hříchů, uznávám a moji thajší přátelé tam dlouhodobě žijící mi dávají za pravdu "že právě Pattayu mnozí farangové neustojí"… "že je Pattaya pohltí a navždy zničí jejich dosavadní životy". Příliš často vidíte zkrachovalé evropské existence, zanedbané, špinavé muže, jak se pokoušejí hostům barů a restaurací na ulicích nabízet roztodivné cetky, v lepším případě zapalovače, náramky, ale taky falza hodinek světových značek, ve snaze vydělat si aspoń trochu bahtů na přežití. Jsou to velmi smutné příběhy. Na letenky zpět domů už dávno nemají a hlavně... především se nemají kam a ke komu vrátit... 

Kniha je napsaná z pohledu několika postav, včetně samotné Joy, a tak dává čtenáři možnost zkusit pochopit obě strany tohoto kulturního střetu. A jsou to právě různé pohledy, které dělají z knížky Private Dancer víc než jen příběh o zlomeném srdci.

Je to varování, je to průvodce, cesta k vystřízlivění a pro mnohé se stává i terapií!

Krátká ukázka z pohledu Peta…

"Myslel jsem si, že Joy je výjimečná. Ne jako ostatní dívky v baru. Byla tichá, milá, působila ostýchavě. Říkala mi, že pracuje jen kvůli rodině. Že sní o životě mimo bar, o skutečné lásce. Věřil jsem jí. Chtěl jsem jí dát lepší život. Až později jsem pochopil, že každému cizinci říká to samé. Byl jsem jen další chlap, co uvěřil snu, který nebyl jeho."

Ukázka z pohledu Joy…

"Chtěl, abych ho milovala. A já... já se snažila. Opravdu. Ale jak můžeš milovat muže, který nerozumí tvému světu? Který nerozumí, že tvoje matka potřebuje peníze, že tvoje sestra má nemocné dítě? Chtěl mě mít jen pro sebe, jako šperk, který si koupíš a zamkneš do vitríny. Ale já jsem nebyla šperk. Byla jsem žena z Isaanu, která prodává svou přítomnost, ne srdce."

Kniha Private Dancer je v Thajsku stále dostupná, najdete ji už ale spíše v malých knihkupectvích a antikvariátech v Bangkoku. Dotisk se nepřipravuje! Thajci na ni nejsou zrovna pyšní a tvrdí, že ne vše je tak, jak se v knize popisuje. Já ji sehnala v malinkém zapadlém knižním stánku kousek od dříve tolik populární Khao San Road, u starého pána, který mi k ní přidal právě ještě osobní poučení, jak knížku vnímají místní. Doslova řekl, že má poslední výtisk, že asi čekal na mě a ať si jej vezmu, protože další prý už prodávat nechce. Český překlad zatím neexistuje, ale mnoho čtenářů si i tak knížku přiváží v angličtině jako připomínku vlastní cesty.

Je důležité a férové tady říct, že... bezpochyby existují i úspěšné vztahy Thajka – Evropan (vztahy Evropanka - Thajec jsou k vidění jen velice ojediněle), klidné smíšené funkční rodiny s dětmi... ale pokud to myslíte od počátku opravdu takto vážně… nemělo by vaše hledání budoucí partnerky ani začínat, ani probíhat v go-go barech :-).

Pro každého muže, který se vydává poprvé do Thajska, by to měla být povinná četba! A že vám tohle nehrozí? Takových frajerů už Thajsko vidělo... a vy přece nechcete být jen dalším chlápkem, který přijde o všechno, nejen o sny. Takže znovu, povinná četba! Ne proto, aby vás odradila, ale aby vás připravila. Aby vám ukázala, že svět za thajským barem je jiný svět, s vlastními pravidly, jazykem a iluzemi. V tom je síla téhle malé knížky…