KAKI... DOKONALÝ SYMBOL WABI-SABI

V Japonsku se podzim pozná podle barvy javorových listů, ale i podle oranžových plodů, které se objevují na dvorcích, u chrámů a podél úzkých vesnických cest. Kaki, japonsky 柿, ovoce, které se stalo jedním ze symbolů podzimu, stejně jako červené momiji nebo vůně pečených sladkých brambor. Japonci ho milují pro jeho chuť, ale i pro to, co v jejich očích představuje… zralost, klid a návrat k jednoduchosti.

Kaki se v Japonsku pěstuje už přes tisíc let a objevuje se v nejstarších básnických sbírkách, jako je Manjóšú z 8. století. Ve starých textech je zmíněno jako ovoce bohů, dar podzimu a symbol dlouhověkosti. Japonci říkají, že kaki, které zraje pomalu, má nejvíc sladkosti, a právě tahle trpělivost se promítá i do japonského přístupu k životu.

Z botanického hlediska je zajímavé, že existují dvě hlavní formy kaki… trpké a sladké. Trpké, známé jako shibugaki, nedá se jíst čerstvé, obsahuje vysoké množství tříslovin, které doslova stáhnou ústa. Japonci ale přišli s geniálním řešením… nechávají tyto plody sušit na slunci, zavěšené v řadách pod okapy domů. Tak vzniká hoshigaki, sušené kaki, které se pomalu mění v měkkou, jantarově zbarvenou pochoutku pokrytou jemným bílým cukrovým povlakem. Proces sušení trvá týdny, někdy i měsíce, a provádí se ručně. Každý plod se několikrát denně jemně masíruje, aby změkl a vyschnul rovnoměrně. Hoshigaki se považuje za luxusní dárek, který se s úctou předává během novoročních svátků.

Sladké odrůdy, nazývané amagaki, se naopak jedí čerstvé, křehké, voňavé a šťavnaté, s texturou připomínající nám meruňku nebo meloun. Nejznámější z nich je fuyu kaki, které se rozšířilo i mimo Japonsko a dnes se pěstuje po celém světě. Japonci ho krájejí na tenké měsíčky a podávají po jídle, někdy s pár kapkami citronu nebo kapkou saké. Je to opravdu moc dobré.

Zajímavé je, že Japoncům kaki neslouží jen k jídlu. Z listů se vyrábí čaj, z nezralých plodů se dříve vařil tradiční lék proti kocovině a extrakt z kaki se používá i v kosmetice, protože má antibakteriální účinky a osvěžuje pleť. Taky se z něj vyrábí kaki ocet, který má tmavě jantarovou barvu a bohatou, lehce kouřovou chuť.

V japonské kultuře má i symbolický význam. V obrazech a básních představuje přechod mezi životem a smrtí, mezi hojností a úpadkem, mezi létem a zimou. Často se objevuje v haiku, kde jeho přítomnost vyjadřuje klid podzimu. Básník Masaoka Shiki napsal slavné haiku… prostý obraz, a přesto v něm je všechno, čas, zánik, ale i mír.

Po podzimním dešti
strom kaki stojí tichý,
všechno listí spadlo.

Pro cestovatele může být zážitek s japonským kaki překvapivě intenzivní. Na podzim totiž, když projíždíte menšími městy, uvidíte u každého druhého domu zavěšené řady sušených plodů, které se lesknou jako lampiony. Místní lidé vám nabídnou, abyste ochutnali, a moc rádi přidají pár slov o tom, jak "letos je kaki zvlášť sladké". A tehdy vám naplno dojde, že tohle ovoce není pro Japonce potravou, ale součástí rytmu jejich života.

Zajímavostí je, že kaki se objevuje i na obrazech zenových mnichů nebo v čajových domech jako dekorace. V jednoduchém košíku s pár plody představuje dokonalý symbol wabi-sabi, krásy v pomíjivosti a prostotě. Zralé kaki, které zůstává na větvi i po opadání listů, připomíná sílu trvání a klid stáří. Zralost přichází s časem, ne se spěchem. Japonci ho jedí s úctou, suší s trpělivostí a obdivují s klidem tolik typickým pro jejich kulturu.