JSOU JAPONCI I VE 21. STOLETÍ POVĚRČIVÍ?... JSOU, A JAK!

Pověrčivost i v současnosti ovlivňuje každodenní životy mnoha milionů obyvatel. V různých regionech země přetrvávají specifické lidové víry, které odrážejí místní kulturní dědictví a víru v ochranné síly. Tak třeba v několika oblastech poblíž Kinki se u prahů vesnic táhne silný shimenawa provázený figurkami a slaměnými sandály, aby zabránil příchodu zlých sil a epidemií.

V severovýchodním Tóhoku existuje pověst o bytosti zvané zashiki-warashi, která se pohybuje v domě, kde se občas objevují malé stopy popela a slyší se zvláštní zvuky v noci. Někde dokonce lidé věří, že bytosti chvilku jejich rodinu následují při stěhování, což z nich činí symboly štěstí.

V jiných místech, jako Iwate a Gunma, se říká, že duch makuragaeshi, nočním hostům převrací polštáře nebo posunuje tatami na znamení, že duch zemřelého je stále přítomen a snaží se upozornit na svou přítomnost. Dále existuje šintoistický obřad z oblasti Fukuoka, kdy muži v démoních maskách během letního festivalu bouchají hosty bambusovými hůlkami, aby je očistili od neštěstí a zajistili zdraví a ochranu pro nadcházející rok.

Mezi japonskou mládeží se objevují i moderní formy pověrčivého myšlení, často promíchané s internetovou kulturou a symbolickými rituály. Například oživlé předměty ze sta let starých věcí, pod názvem tsukumogami, se staly běžným tématem v diskuzích a uměleckých projevech jako připomínka, že i věci mohou nést duchy, pokud dostatečně dlouho slouží! Oživlý předmět, starý nástroj nebo věc, po sto letech získá duši, probudí se a stane se jakýmsi domácím duchem. Typickými příklady jsou deštník s okem a jazykem karakasa-obake, starý sandál, lucerna, čajová konvice a tak :-).

Mladí se také uchylují k výrobě teru teru‑bōzu, jednoduché látkové panenky visící za oknem, v naději na slunečné počasí. Tyto tradiční panenky, často doprovázené písničkou v mateřských školách, se staly zmodernizovaným symbolem optimismu a návratu k jednoduchým radostem dětství.

Dalším trendem je používání omamori talismanů proti neštěstí nebo pro přilákání štěstí, zejména před zkouškami nebo důležitými událostmi. Mnoho mladých si je koupí v chrámech a ukládá je do školních tašek, notebooků nebo kapsiček jako připomínku důležitosti ochrany a štěstí v hektickém životě.

Pověrčivost má znatelný dopad na japonské podniky, veřejné budovy i společnost jako celek. Četné budovy, nemocnice a hotely vynechávají patra odpovídající číslu čtyři, protože jeho výslovnost v japonštině připomíná slovo smrt, a někdy také číslo devět, jež zní jako utrpení.

Průzkumy ukazují, že i realitní trh reaguje. Byty na čtvrtém poschodí jsou často levnější, lidé si odmítají pořídit telefonní čísla obsahující čtyřku. V restauracích a obchodech se věří, že hnízda jiřiček pod okapem přinášejí prosperitu, symbolizují tak návrat zákazníků. A když narazíte na žlutého motýla v sezóně, místní to považují za dobré znamení pro pracovní i finanční záležitosti.

V tradiční kulinářské kultuře školáci a studenti jedí před důležitou zkouškou vepřový řízek katsu, protože slovo katsu označuje také výhru, a tím vizuálně i zvukově potvrzují své odhodlání uspět. Obchody zase často umisťují vedle vstupu malé hromádky soli, aby odháněly zlého ducha a lákaly zákazníky, což je jedna z forem šintoistické očistné praxe, která se z historických obřadů přenesla až do moderního maloobchodu.

Tyto zvyky a víry, ať už tradiční či moderně adaptované, jsou moc krásné a zajímavé. Dokládají, že japonská společnost vnímá spojení s nadpřirozenem, čistotou a štěstím jako součást své kulturní identity, která i v rychle se modernizujícím světě nachází nové způsoby, jak setrvat, a to je fajn!