KŘIVÉ ZUBY JSOU KRÁSNÉ?... YAEBA

Při cestování po Japonsku si rychle uvědomíte, že zdejší estetické ideály se v mnohém liší od těch, na které jsme zvyklí z domova. Jedním z nejzajímavějších detailů je japonský úsměv. Zatímco v Evropě jsou rovné zuby symbolem zdraví, úspěchu a péče o sebe sama, v Japonsku je přitažlivé i to, co bychom u nás považovali za nedokonalost, s níž je třeba bojovat. Fenomén známý jako yaeba 八重歯.

Slovo yaeba doslova znamená vícevrstvé zuby a používá se pro lehce křivé, vystouplé horní špičáky. Nejde o zanedbaný chrup ani o zdravotní problém, ale o drobnou nepravidelnost, která působí přirozeně a nenuceně. V japonském kulturním kontextu je navíc tento detail vnímán jako něco roztomilého, osobitého a lidského.

Křivé zuby jsou krásné? Důvod, proč jsou yaeba považovány za atraktivní, souvisí s širším pojetím krásy v Japonsku. Západní svět tradičně usiluje o symetrii, uhlazenost a dokonalost, zatímco japonská estetika dává prostor přirozenosti a nedokonalosti. Vyčnívající špičáky mohou připomínat dětský chrup, a tím evokují mladistvost, nevinnost a otevřenost. Vlastnosti, které jsou v japonské společnosti vnímány velmi pozitivně, zejména u mladých žen. Přístup úzce souvisí i s filozofickým konceptem wabi-sabi, který nachází krásu v pomíjivosti, nedokonalosti a přirozeném vývoji věcí. Yaeba zoubky tak jsou dalším projevem hlubšího kulturního postoje… krása nemusí být perfektní, aby byla opravdová.

Pro nás cizince může být překvapivé, nebo možná spíše až šílené zjištění, že v Japonsku existují zubní kliniky, které yaeba vytvářejí záměrně. Pomocí drobných estetických úprav nebo nástavců si někteří lidé nechávají roztomilý úsměv uměle dodat. Trend se objevil zejména v prostředí popkultury, mezi idolkami, herečkami a influencerkami, kde se yaeba staly vizuálním symbolem přístupnosti a osobního kouzla.

Rozdíl mezi evropským a japonským pojetím krásy je velmi zřetelný. Zatímco u nás je běžné usilovat o narovnání všeho, co vybočuje z normy, v Japonsku může být právě ono vybočení tím, co člověka činí zajímavým. Nejde o to, že by jeden přístup byl správnější než druhý, jen každý z nich odráží odlišné kulturní hodnoty a historické zkušenosti. Yaeba jsou víc než jen estetickou zvláštností… jsou malou, ale výmluvnou lekcí kulturní pokory. Připomínají nám, že to, co doma považujeme za chybu, může být jinde vnímáno jako přednost.

V této chvíli mě napadá malé srovnání pohledu na krásu a estetiku v Japonsku a Thajsku…

Na první pohled snad mohou Thajsko a Japonsko působit podobně. Obě země kladou výrazný důraz na vzhled, péči o tělo a vizuální kulturu každodenního života. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že jejich pojetí krásy vychází z naprosto odlišných kulturních kořenů, které zásadně formují i vztah k estetickým zákrokům.

• V Japonsku je krása tradičně spojována s jemností, zdrženlivostí a přirozeností. Estetický ideál je ovlivněn filozofií wabi-sabi, která nachází hodnotu v nedokonalosti, asymetrii a pomíjivosti. Krása zde nemá být okázalá ani nápadná. Naopak Japonci milují, když působí tiše, harmonicky a téměř samozřejmě. I tělesné zvláštnosti, které by jinde byly považovány za chybu, mohou být vnímány jako osobní kouzlo… právě jako zmíněné yaeba, lehce křivé špičáky, symbolizující mladistvost a přirozenost.

• Tomu odpovídá i japonský přístup k estetickým úpravám. Zákroky samozřejmě existují, ale jejich cílem není radikální proměna. Mají zůstat neviditelné, nenarušit přirozené rysy a především zachovat harmonii celku. O plastických operacích se v Japonsku nemluví otevřeně, protože přiznání zákroku může být vnímáno jako narušení společenské rovnováhy. Důležitá je schopnost zapadnout, nevyčnívat a nepřitahovat pozornost k sobě samému.

Thajsko představuje zcela odlišný přístup. Krása je tady chápána pragmaticky… jako nástroj osobního i společenského posunu. Estetické zákroky nejsou tabu, ale běžnou součástí života a otevřeného veřejného diskurzu. Proměna vzhledu je často vnímána jako investice do budoucnosti, kariéry či společenského postavení.

• Thajský ideál krásy je jasně definovaný a vizuálně výrazný. Důraz se klade na světlou pleť, velké oči, štíhlý obličej a jasně modelované rysy. Plastická chirurgie je v zemi vysoce rozvinutým a dostupným odvětvím, které se nijak neskrývá. Kliniky se otevřeně propagují a zákroky nejsou považovány za selhání přirozenosti, ale za projev péče o sebe a osobní ambice.

• Specifickým rysem thajské společnosti je taky viditelná a respektovaná komunita kathoey, tedy transgender žen, pro něž jsou estetické úpravy důležitou součástí sebevyjádření i společenského přijetí. I to přispívá k celkově otevřenějšímu vztahu k tělesné transformaci a k myšlence, že identitu i vzhled lze aktivně utvářet.

Zásadní rozdíl mezi Japonskem a Thajskem nespočívá v míře (ne)zájmu o krásu, ale v samotném chápání její podstaty. Japonsko se ptá, jak jemně zvýraznit to, co už existuje, a jak v nedokonalosti najít půvab. Thajsko naopak hledá cestu k ideálu, k proměně, k vědomému tvarování vlastního obrazu.

Pro cestovatele cenné lekce… v Japonsku se setkáváte s krásou, která je tichá, zdrženlivá a často téměř neviditelná. V Thajsku s krásou, která je sebevědomá, otevřená a záměrně vytvářená. Oba přístupy nejsou v rozporu, jenom odrážejí rozdílné kulturní hodnoty, vztah k tělu, identitě i společenskému tlaku.