JAPONŠTÍ OTCOVÉ

Japonsko je známé svou náročnou pracovní kulturou, která znamená, že otcové tráví s rodinou méně času než v jiných zemích. Přesto se v posledních letech situace pomalu mění. Více japonských otců se dnes aktivně zapojuje do výchovy svých dětí a tráví s nimi kvalitní čas, ať už během víkendových výletů do muzeí, sportovních aktivit nebo, a to je zajímavé, společného vaření doma.

Trend většího trávení společného času s dětmi je podporován jak změnami v pracovním právu, tak i novými kulturními normami, které kladou větší důraz na rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Například zavádění flexibilních pracovních hodin nebo podpora mateřské a rodičovské dovolené pro otce. Ale toto se v extrémně konzervativní japonské společnosti děje opravdu pomalu.

Jak rodiny tráví společný čas a jak se otcovství v zemi vycházejícího slunce postupně mění? V minulosti bylo běžné, že otcové trávili většinu času v práci a větší část péče o děti byla v rukou matek. Dnes je stále více otců, kteří se chtějí aktivně podílet na výchově a trávení volného času s dětmi. To se projevuje v každodenním životě i v přístupu k volnočasovým aktivitám.

Často tráví víkendy se svými dětmi, protože to je vzhledem k náročné pracovní kultuře prakticky jediný čas, kdy mohou odložit pracovní povinnosti a věnovat se rodině. Společné aktivity zahrnují různé druhy sportu, jako je především fotbal nebo basketbal, návštěvy parků, muzeí nebo ZOO. Od svých japonských kamarádek ale vím, že většinou ještě i v sobotu mívají tátové nepovinně-povinné aktivity svých pracovních týmů, takže na rodinu zbývá vlastně jen nedělní čas.

Kdy japonský táta opravdu tráví čas se svými dětmi? Vzhledem k pracovním nárokům, které jsou v Japonsku velmi vysoké, je většina otců velmi zaneprázdněná během celého pracovního týdne. Začínají svůj pracovní den velmi brzy a vracejí se domů nejdříve kolem sedmé nebo osmé hodiny večer. A to je ještě ta lepší varianta. Nesmíme zapomenout na neodmítnutelné pracovní večeře v průběhu pracovního týdne. Takže během pracovního týdne se s dětmi většinou setkávají jen krátce, buď při snídani, nebo výjimečně i při večeři. V tento čas se mohou otec a dítě věnovat drobným aktivitám, jako je společné jídlo, hraní her nebo čtení pohádek.

Víkendy jsou tak pro japonské tatínky klíčovým obdobím, kdy mohou konečně věnovat více času rodině. I zde se ale situace liší v závislosti na pracovních nárocích a taky odvětví, v němž otec pracuje. Například v některých sektorech, jako je finanční nebo právní sféra, může být běžné, že i v sobotu je otec v práci, ale v jiných odvětvích, jako je třeba veřejný sektor nebo technologické firmy, může být víkend volný.

Co s dětmi dělají?

• Sportovní aktivity… jednou z oblíbených aktivit, které s dětmi podnikají, je samozřejmě sport. Ať už jde o fotbal, baseball, basketbal nebo cyklistiku, sportování je v Japonsku velmi populární. Děti se už od útlého věku učí základům různých sportů, a otcové se účastní těchto aktivit, ať už jako trenéři v dětských týmech, nebo jako partneři v rodinných zápasech. Fotbal a baseball jsou v Japonsku velice oblíbené a otec se může účastnit tréninků nebo víkendových zápasů.
• Návštěvy kulturních a vzdělávacích institucí… víkendy taky nabízejí příležitost pro další zvláštní vzdělávací aktivity. Vzdělávání je v Japonsku posvátné! Otcové často se svými dětmi navštěvují muzea, vědecké centra, planetária nebo akvária. Tato místa jsou nejen zábavná, ale zároveň podporují rozvoj dětí a jejich zájem o přírodu, historii a vědu. Oblíbené jsou také procházky v parcích, návštěvy kulturních akcí, festivalů nebo výstav.
• Společné vaření… tohle je moc zajímavý fenomén. V Japonsku je běžné, že se děti od útlého věku podílejí na přípravě jídla. I ty nejmenší dětičky ve škole pomáhají nejen s přípravou jídel a obsluhují se navzájem během obědů, ale od samého počátku se podílejí i na úklidu své třídy. Téma rozhodně stojí za minimálně jeden samostatný článek. Tátové se čím dál častěji zapojují do vaření doma, ale hlavně o víkendech. Společné vaření se stalo důležitým způsobem, jak tráví čas se svými dětmi. Mnozí z nich učí rádi své děti tradiční japonské pokrmy, jako je sushi, rýžové svačinkové koule onigiri nebo nudle ramen.
• Účast na školních akcích… začínají se i častěji účastnit školních aktivit svých dětí, což bylo v minulosti výhradně výsadou matek. Matky, které i dnes v naprosté většině případů zůstávají s dětmi doma, jsou zodpovědné za jejich vzdělávání a potažmo i za jejich studijní výsledky. Nároky na děti jsou v Japonsku extrémní. Prakticky nemají žádný volný čas, všechno je přesně naplánované a po běžném vyučování pokračují nejrůznějšími doučovacími kroužky a další studiem, například angličtiny. 
• Sportovní dny undōkai… nebo školní kulturní akce jsou už dnes příležitostmi, kdy se i otcové hodně zapojují do dění.

Jak dlouho tedy tráví čas s dětmi? Čas, který tráví se svými dětmi, se v posledních letech zvýšil, i když stále zůstává podstatně kratší než u matek. Tátové zůstávají stále živiteli rodiny a tak se očekává, že péči o děti nese prakticky ze 100 % matka. Podle některých studií japonských vládních agentur tráví průměrný otec v Japonsku denně zhruba 30 minut až hodinu se svými dětmi, což je výrazně méně než v západních zemích, kde je obvyklé, že otcové tráví se svými dětmi několik hodin denně. Víkendy, jsou pak pro otce důležitým obdobím, kdy mohou trávení času s dětmi prodloužit, ale i tak v mnoha případech stále převažují pracovní závazky.

Trendy a změny… v posledních desetiletích se ve společnosti vyskytují pozitivní změny, které vedou k větší účasti otců na výchově dětí. Japonská vláda podporuje flexibilní pracovní podmínky, aby měli více času na rodinný život. Rodičovská dovolená pro otce se stala běžnější, i když její využívání je stále relativně nízké ve srovnání s matkami a zcela nesrovnatelné se západním světem. V některých firmách je možné už dnes čerpat speciální volno na péči o děti, to umožňuje otcům aktivněji se zapojit do každodenního života svých dětí.

I přes tento pozitivní trend však stále zůstávají překážky. Muži se cítí pod obrovským tlakem, aby byli co nejvíce produktivní v práci, což stále omezuje množství času, které mohou věnovat rodině. Navíc kulturní normy, které tradičně vyzdvihují roli matky jako hlavní pečovatelky, mohou některé konzervativnější muže odrazovat od většího zapojení.

Dlouhé pracovní hodiny a silná kulturní očekávání tak stále představují výzvy. Nicméně rostoucí podpora ze strany vlády a změny v postojích ve společnosti naznačují, že se i v konzervativním Japonsku začne měnit tradiční pohled na otcovství. Už dnes tráví výrazně více času s dětmi než dřívější generace, trend ukazuje, že i v zemi s tak silnou pracovní etikou, jako je Japonsko, je možné dosáhnout rovnováhy mezi profesním a rodinným životem. Jde to ale velmi pomalu!