CO TÍŽÍ JAPONSKO?... DINK

Fenomén DINK je zkratkou z anglického Double Income, No Kids… dva příjmy, žádné děti. Označuje páry, v nichž oba pracují a mají stabilní příjem, ale vědomě se rozhodli nemít potomky. Zatímco v mnoha zemích je tento životní styl vnímán jako jedna z legitimních osobních voleb, v Japonsku se stal výrazným společenským problémem s dalekosáhlými důsledky.

Japonsko se dlouhodobě potýká s mimořádně nízkou porodností a rychlým stárnutím populace. DINK k tomuto vývoji výrazně přispívá, protože stále více mladých lidí buď odkládá rodičovství na neurčito, nebo se ho zcela vzdává. Výsledkem je ubývající počet dětí, zmenšující se pracovní síla a rostoucí tlak na sociální, zdravotní a důchodový systém. Některé regiony se již dnes potýkají s vylidňováním a zánikem komunit, které nemají dostatek mladých obyvatel.

Japonsko patří dlouhodobě mezi země s nejvyšší očekávanou délkou života na světě díky kombinaci kvalitní zdravotní péče, zdravého životního stylu a sociálních faktorů. Průměrná délka života v Japonsku je u mužů cca 81 let, u žen 87 let. Průměr pro celou populaci je podle mezinárodních statistik zhruba 84 let.

Rozšíření DINK fenoménu má v Japonsku řadu příčin. Jednou z nejvýraznějších je extrémně náročná pracovní kultura, která klade vysoké nároky na čas i loajalitu zaměstnanců. Dlouhá pracovní doba, přesčasy a společenská očekávání, že práce má přednost před osobním životem, výrazně komplikují možnost skloubit kariéru s rodičovstvím. Pro mnoho párů je představa výchovy dítěte za těchto podmínek odrazující.

Dalším důležitým faktorem jsou vysoké životní náklady, hlavně ve velkých městech. Bydlení, vzdělání a péče o děti představují značnou finanční zátěž, kterou si ne každý japonský pár může nebo na rovinu… chce dovolit. S tím souvisí i nejistota mladší generace, která čelí nestabilním pracovním podmínkám a obavám z budoucího ekonomického vývoje.

Nesmíme taky zapomenout, jak důležitý význam hrají také tradiční genderové role. V japonské společnosti je stále silně zakořeněné očekávání, že po narození dítěte se žena vzdá kariéry a převezme hlavní odpovědnost za domácnost a výchovu. Pro mnoho žen, které si vybudovaly profesní identitu a usilují o nezávislost, je dnes už ale tato představa nepřijatelná. Volba bezdětného života se tak stává způsobem, jak si zachovat osobní svobodu a seberealizaci. Malá poznámka… naprostá většina mých japonských kamarádek má, nebo touží po tom mít, jen jedno dítě.

Fenomén DINK je zároveň odrazem širší změny hodnot. Mladší generace klade větší důraz na kvalitu života, chtějí si užívat volný čas, láká je cestování a osobní rozvoj mnohem více než tradiční model rodiny. Rodičovství již není novými generacemi Japonců vnímáno jako samozřejmá životní etapa, ale pouze jako jedna z možností, kterou je třeba pečlivě zvažovat. Japonská vláda si závažnost situace uvědomuje a snaží se ji řešit prostřednictvím finančních pobídek, podpory rodin, rozšiřování dostupnosti školek a snahami o reformu pracovního prostředí. Je třeba otevřeně říct, že přesto se dosud nepodařilo tento trend výrazně zvrátit.

DINK tak zůstává jedním z klíčových symbolů demografické krize, které Japonsko čelí, a zároveň otevírá širší otázku, jestli je vůbec možné podobné problémy řešit pouze politickými opatřeními, nebo jestli opravdu nevyžadují hlubší proměnu celé společnosti.