JAPONSKÉ TATAMI... MŮŽE MÍT PODLAHA DUŠI?

Tatami… víc než podlahová rohož! Vstoupíte do místnosti pokryté tatami a… co se děje? Fyzicky, ale opravdu fyzicky, pocítíte, že jste vstoupili do prostoru ticha, do světa, kde se zpomaluje čas a kde se i obyčejné sezení na podlaze promění v prožitek klidu a rovnováhy. 

Součást kulturní identity Japonska, spojení přírody, estetiky a duchovnosti v jediném denně využívaném předmětu. Odráží hlubokou filozofii harmonie, úcty a skromnosti, pro japonský způsob života tak typické. Tatami jsou jedním z nejvýraznějších symbolů japonského interiéru. Rohože, které na první pohled působí prostě, v sobě nesou dlouhou historii, řemeslnou zručnost i filozofii života v souladu s přírodou. Tatami nejsou pouze podlahovým materiálem, představují způsob myšlení a vztah člověka k prostoru, ve kterém žije.

První písemné zmínky pocházejí z období Nara (710–794), kdy byly tatami rohože považovány za luxusní zboží určené výhradně pro aristokracii a chrámy. Teprve v období Edo (1603–1868) se tatami začalo objevovat i v domech měšťanů a stalo se přirozenou součástí každodenního života Japonců.

Tradiční japonské domy, nazývané washitsu, byly navrhovány s ohledem na rozměry tatami. Velikost místnosti se dokonce určovala podle počtu rohoží… běžně se proto hovořilo například o šestirohožové nebo osmirohožové místnosti. Systém zároveň určoval nejen proporce interiéru, ale také rytmus pohybu a způsob užívání prostoru.

Tatami se skládá ze tří hlavních částí… doko, omote a fuchi.

• Doko… jádro rohože, se tradičně vyrábělo z pevně slisované rýžové slámy. Materiál to byl nejen pružný, ale i výborně tepelně izolační. Moderní tatami dnes často využívají kombinace slámy, kokosových vláken nebo lehkých pěnových materiálů, které prodlužují životnost a usnadňují údržbu.

• Omote… tvoří svrchní vrstvu, která se vyrábí z jemně tkaného rákosu igusa. Právě tento materiál dává tatami charakteristickou strukturu, příjemný chladivý dotek a především nezaměnitelnou vůni. Ta vůně je naprosto úžasná, nové tatami oživí vaše bydlení a máte pocit, že se vám opravdu lépe dýchá. Že jste mnohem blíže k přírodě. Pro ty, kterým se zdá na začátku snad až příliš intenzivní, přidávám informaci, že po cca 4 týdnech přirozeně bylinná a výrazná vůně traviny igusa začíná slábnout.

• Během prvních dnů je nejsilnější a mnozí ji popisují jako uklidňující, travnatou až lehce sladkou. Zhruba po dvou až čtyřech týdnech začne postupně slábnout, a i když je nadále dobře rozpoznatelná, neplní už celý prostor tak intenzivně. Po dvou až třech měsících zůstává jen jemná, patrná spíše při bližším kontaktu. Zhruba po půl roce až roce přetrvává už jen lehký nádech, který většinou postřehne jen člověk, který se k tatami skloní. Rychlost vyprchání ovlivňuje konkrétní prostředí… časté větrání, přímé sluneční světlo i nižší vlhkost vůni oslabují, zatímco kvalitně tkané rohože ji udrží o něco déle.

• Fuchi… lemování okrajů, má kromě ochranné i estetickou funkci. Tradičně se šije z černé látky, ale existují i varianty s decentními vzory či barevnými motivy.

Standardní rozměr tatami se liší podle regionu, nejčastěji ale měří přibližně 90 × 180 centimetrů. Tento formát se stal základem pro rozměrové plánování tradičních japonských místností. Způsob, jakým jsou tatami v místnosti uspořádána, podléhá přísným pravidlům. Nikdy se například nesmí potkat čtyři rohy rohoží v jednom bodě. Tento tvar je považován za nešťastný, proto, že připomíná znak smrti. Uspořádání tatami tak vyjadřuje nejen estetický cit, ale i duchovní rovnováhu prostoru.

Co je ale na tatami extra zajímavé je to, že podporuje zvláštní formu pohybu a chování v místnosti. Lidé zde chodí bosí nebo v ponožkách, sedí na podlaze a přizpůsobují svůj postoj i tempo prostoru, který vyzařuje klid a úctu. V tomto smyslu tatami formuje i samotný životní rytmus, zpomaluje, utišuje a navrací člověka k přirozenosti.

Bylo by velkým omylem, myslet si, že v dnešní moderní japonské architektuře, která často využívá beton, sklo a ocel, si tatami neuchovalo své místo. Naopak, dnes je považováno za spojení tradice s moderním komfortem. Mnoho domácností si i v městských bytech zachovává alespoň jednu místnost s tatami, která slouží jako prostor pro odpočinek či meditaci.

V západním světě se tatami stalo symbolem luxusního minimalismu a návratu k přírodním materiálům. Architekti i designéři jej používají nejen v interiérech inspirovaných Japonskem, ale i v moderních prostorách, kde přináší pocit čistoty a rovnováhy. Tatami najdete také v dojo tělocvičnách určených pro bojová umění, kde zajišťují měkký, ale stabilní povrch.

Originální japonské tatami si dnes můžeme i my Evropané pořídit prostřednictvím specializovaných e-shopů, například Nippon & Co, Tenko, Jo-Ko nebo evropských prodejců tradičních interiérových doplňků. Levné to není, to je fakt. Ceny se obvykle pohybují zhruba mezi 3 000 a 7 000 Kč za kus, podle rozměru, tloušťky a hlavně kvality použité trávy igusa.

Taky je třeba si všechno předem poctivě prostudovat a ujistit se, že nekupujete žádnou náhražku. Při nákupu je třeba pečlivě sledovat, zda jde skutečně o přírodní tatami s rýžovým jádrem, protože levnější varianty mohou být ze syntetiky (a kvůli syntetiky si asi tatami nepořizujete, že?), a předem si ověřit rozměry… tatami jsou velké, těžké, doprava je nákladnější. Důležité je i zkontrolovat podmínky doručení do konkrétní země. 

Mít tatami doma v ČR je celkem "velký projekt", ale stojí rozhodně za to!