LOVCI RAZÍTEK V JAPONSKU… JAK SBÍRAT UNIKÁTNÍ SUVENÝRY EKI STAMP RALLY

Nevím, jak to máte vy, ale já opravdu nesnáším suvenýry typu magnetů na ledničku, slonů s chobotem vzhůru pro štěstí, miniaturní keramické výtvory nepoužitelné nikdy na nic a další podobné nesmysly. Tak možná to někteří máte stejně a tady načerpáte inspiraci na něco mnohem hodnotnějšího.

Při toulkách pulzujícími japonskými metropolemi i malebným venkovem narazíte na fenomén, který si myslím má šanci podmanit každého cestovatele. Japonci milují sběratelství a jejich nejkrásnější tradicí je sbírání tematických razítek. Počkejte, neodcházejte od čtení tohoto článku… jasně i u nás se dají sbírat turistická razítka, ale tady je to na úplně jiné úrovni.

Najdete je téměř všude… na stanicích metra, vlakových nádražích, u historických hradů, v muzeích, a především v posvátných chrámech a svatyních. Než se ale vydáte na tento fascinující lov (za mě možná ještě hezčí než lovy na japonské kanálové poklopy viz. FASCINUJÍCÍ SVĚT JAPONSKÝCH KANÁLŮ), musíte znát jedno zásadní pravidlo, abyste se vyhnuli velkému společenskému faux pas. 

V Japonsku totiž existuje striktní hranice mezi duchovním rituálem a sekulární zábavou, což znamená, že nikdy nesmíte míchat náboženská razítka s těmi turistickými do jednoho zápisníku.

Pro posvátná místa je vyhrazen speciální, ručně vázaný sešit zvaný Gošuinčó. Tento zápisník se skládá jako harmonika a jeho silný papír je navržen tak, aby snesl tradiční kaligrafický inkoust. Když navštívíte buddhistický chrám nebo šintoistickou svatyni, můžete u vyznačeného okénka požádat o takzvaný Gošuin. Místní mnich vám pak přímo před očima ručně vepíše nádhernou černou kaligrafii a otiskne červené pečetě.

!!! Důležité… ten proces není pouhou turistickou atrakcí, ale považuje se za posvátné spojení s daným místem. Právě proto by bylo extrémně neuctivé nechat si do stejné knihy otisknout například roztomilé razítko z metra s postavičkou Pikachu. Pokud vás duchovní tradice láká, nejkrásnější Gošuinčó zápisník si kupte přímo ve svém prvním navštíveném chrámu, kde bude mít jedinečný design typický pro dané místo.

Pro sběr běžných razítek naopak slouží Eki Stamp Book nebo jakýkoliv jiný klasický notes. Tomuto lovu se v Japonsku říká Stamp Rally a představuje skvělou a bezplatnou zábavu při přesunech městem. Téměř každá stanice linek JR i podzemního Tokyo Metro má své vlastní, vizuálně unikátní razítko, které odráží historii nebo specifika dané čtvrti.

Tyto stolky s razítky a inkoustovými polštářky jsou ve většině případů umístěny vně jízdenkových bran, obvykle v těsné blízkosti kanceláře přednosty stanice či automatů na lístky. Nemusíte si tedy neustále kupovat jízdenku, abyste se k razítku dostali. Inkoust u těchto stolků bývá velmi agresivní, proto je nutné pořídit si zápisník s tlustou gramáží papíru, aby se obrázky nepropíjely na druhou stranu. Nekupujte si ho doma, počkejte a kupte si ten japonský, určený přímo pro "lovce razítek".

Pokud se ptáte, kde ideální sešit pro vlaková razítka sehnat, Tokio nabízí několik papírenských rájů. První zastávkou by měl být obří lifestylový dům Loft, zejména jeho slavná pobočka ve čtvrti Shibuya, která má pro kreativní potřeby a zápisníky vyhrazené celé patro. Skvělou alternativou je konkurenční řetězec HANDS (dříve Tokyu Hands) v Shinjuku, kde najdete sešity s papírem nejvyšší kvality. Pokud toužíte po něčem stylovém, navštivte Traveler's Factory na hlavním nádraží Tokyo Station. Jejich kožené cestovní deníky se savými náplněmi z papíru MD Paper jsou mezi sběrateli legendou. No a pro milovníky luxusu je tu dvanáctipatrový palác papíru Ginza Itoya, kde vedle moderních sešitů najdete i ta nejkrásnější umělecká Gošuinčó.

Samotný lov razítek na obřích nádražích se občas může proměnit v detektivní hru, protože pultíky bývají nenápadné. Například na hlavním Tokyo Station najdete ikonické hlavní razítko u východu Marunouchi South Exit poblíž historické poštovní schránky.

Pokud stolek s razítkem nikde nevidíte, nezoufejte. Zaměstnanci je během ranní špičky nebo na noc schovávají, aby inkoust nevysychal. To je, co? Stačí zajít k okénku dozorčího stanice, ukázat váš zápisník a slušně se zeptat: "Eki stampu wa doko desu ka?", což v překladu znamená "Kde je nádražní razítko?". Dozorčí vám ho velmi ochotně podá zpod pultu a vy si tak z Japonska odvezete ten nejosobnější, ručně vytvořený deník z cest. To je za mě "opravdový suvenýr". Navíc, kdykoliv se doma na jednotlivá razítka znovu podíváte, vybavíte si... jak jste ho hledali, co jste při tom řešili, s kým jste mluvili a prostě znovu celou úžasnou atmosféru kontaktu s místními lidmi! V následujícím článku najdete návod o stupínek výše, jak si kaligrafie získané takto v chrámu povýšit na autentickou výzdobu vašeho domova.