MEZI REALITOU A INTERNETOVÝMI MÝTY… GAIJIN HUNTER

Japonsko v nás vyvolává fascinaci ještě dávno před první návštěvou. Někdo obdivuje tradiční kulturu, jiný moderní technologie a další sní o životě v zemi vycházejícího slunce. Kolem téhle fascinace vznikla řada zajímavých pojmů a fenoménů, které se postupně zabydlely v komunitách cestovatelů a expatů. Jedním z nich je i gaijin hunter. Japonsky se nejčastěji zapisuje jako 外人ハンター (s výslovností Gaijin Hantā).

Výraz 外人 gaijin znamená cizinec, doslova člověk zvenčí a ハンターhantā je přepis anglického slova hunter do japonské katakany. Pokud byste měli ale na mysli konkrétního tvůrce obsahu známého jako Gaijin Hunter, který se proslavil především v komunitě hry Monster Hunter, jeho přezdívka se v japonštině obvykle zapisuje právě jako 外人ハンター.

Pro úplnost dodávám, že formálnějším výrazem pro cizince v japonštině je 外国人 gaikokujin. Proto by doslovný význam lovec cizinců bylo možné zapsat taky jako 外国人ハンター Gaikokujin Hantā, ale jako přezdívka se běžně používá 外人ハンター.

Nejde o oficiální termín ani o pojem používaný odborníky. Zrodil se spíše v prostředí zahraničních studentů, učitelů jazyků a dlouhodobých návštěvníků Japonska, kteří si všimli, že někteří místní obyvatelé dávají ve vztazích nebo při seznamování přednost cizincům. Postupně se z tohoto označení stal součástí neformálního slovníku expatské komunity a začaly se kolem něj vytvářet nejrůznější příběhy.

V původním významu označoval gaijin hunter člověka, který cíleně vyhledává společnost cizinců. Důvody přitom nemusely být nijak výjimečné. Pro někoho představovali zahraniční návštěvníci jednoduše možnost procvičit si cizí jazyk, jiný se zajímal o odlišnou kulturu nebo snil o vlastním cestování do zahraničí. A v mnoha případech šlo prostě o přirozenou zvědavost a touhu poznat něco nového.

Jak už to ale bývá, internet a lidská představivost dokázaly z poměrně nevinného označení vytvořit mnohem kontroverznější fenomén. Mezi expaty začaly kolovat historky o ženách, které údajně cíleně vyhledávají zahraniční partnery kvůli finančním výhodám, možnosti odstěhovat se do jiné země nebo získat ekonomické zabezpečení. Některé příběhy zašly ještě dál a objevily se teorie o ženách, které si údajně hledají cizince s cílem otěhotnět a následně žít z alimentů.

Právě tady se ale dostáváme na hranici mezi skutečností a mýtem. I když podobné příběhy najdeme na internetových fórech, v blozích i v neformálních diskusích, neexistují důkazy, že by šlo o rozšířený nebo nedejbože typicky japonský jev. Ve skutečnosti podobné stereotypy vznikají prakticky ve všech zemích světa. Když se určitá historka opakuje dostatečně dlouho, začne působit jako obecně známá pravda, přestože její skutečný základ může být velmi slabý.

Zajímavé je také to, že samotná představa snadného života z alimentů vůbec, ale vůbec, neodpovídá realitě současného Japonska. Samoživitelé zde často čelí značným finančním i společenským výzvám a výchova dítěte bez partnera rozhodně nepředstavuje jednoduchou cestu k pohodlnému životu. Mnoho odborníků proto podobné příběhy považuje spíše za součást moderního folklóru expatských komunit než za skutečný společenský problém.

Celá situace má navíc poněkud ironický rozměr… zatímco někteří zahraniční návštěvníci hovoří o takzvaných gaijin hunterkách, sami často přijíždějí do Japonska s idealizovanými představami o místních ženách, vztazích nebo kultuře. Také oni někdy hledají něco exotického, odlišného a romantizovaného. Ve výsledku se tak může stát, že obě strany vstupují do vztahu s určitými očekáváními, která mají bohužel ke skutečnosti daleko.

Právě proto je fenomén gaijin hunter tak zajímavý. Nevypovídá totiž o Japonsku samotném, ale hlavně o tom, jak snadno si lidé vytvářejí stereotypy o druhých. Často odráží spíše obavy, zkušenosti a představy cizinců než reálné chování většiny Japonců. Ve chvíli, kdy se jednotlivé příběhy začnou opakovat a šířit internetem, vzniká obraz, který je od skutečnosti velmi vzdálený.

Je proto nejlepší pohlížet na podobné pojmy s určitou dávkou nadhledu. Japonsko není ani pohádkovou zemí bez problémů, ani místem plným skrytých nástrah. Je to moderní společnost se stejnou pestrostí lidských charakterů, jakou najdeme kdekoliv jinde na světě. Vedle lidí, kteří se zajímají o cizince z čisté zvědavosti nebo sympatií, zde samozřejmě existují i jednotlivci s méně upřímnými úmysly. To ale není specifikum Japonska, je to běžná součást lidské povahy.

Gaijin hunter je přesto jedním z nejzajímavějších pojmů moderní japonské kultury. Ne proto, že by popisoval nějaký masový společenský jev, ale protože krásně ukazuje, jak vznikají legendy, stereotypy a polopravdy v době internetu. Jako mnoho jiných příběhů spojených s Japonskem, i tenhle je nakonec mnohem složitější, než se na první pohled zdá.