BEZEJMENNÝ, NEDOCENĚNÝ, PŘEPRACOVANÝ... TOKIJSKÝ SARARÍMAN
Drsné, ale pravdivé… vynikající dokumentární zpracování příběhů "hrdinů" tokijské pracovní kultury. Příběhy kancelářských pracovníků サラリーマン, zejména mužů, ale nezřídka i žen, kteří jsou jen bezvýznamnými kolečky v pracovních týmech, lidí zaměstnaných v korporacích… o japonských sararímenech.
Trailer k filmu (zdroj youtube.com)
Pojmenování sararíman je přepisem anglické verze salaryman, tedy člověk, pracující v kanceláři za plat (viz. Definition of salaryman from the Cambridge Business English Dictionary). Japonština nezná písmeno l, proto je nahrazeno písmenem r.
Bezejmenní, jakoby neviditelní, přepracovaní a nedocenění pracovníci na plný úvazek, od kterých se očekává, že se ve jménu práce vzdají svého… čeho? Vlastně svého všeho… svého domova, rodinného i společenského života, všech případných koníčků a mimopracovních kontaktů.
Přepracovanost, bezesné noci a intenzivní popíjení alkoholu způsobují, že mnozí z nich tráví noci v ulicích města. Jiní propadají depresi. Pokud takový životní úděl nezvládnou, páchají tzv. sebevraždy z přepracování 軽しめる karoshi. Tento zasvěcený dokument vyvolává otázky o etice globálních pracovních praktik v kapitalistické společnosti vůbec.
Diagram jejich životů vypadá asi takto: Peníze. Práce. Každodenní office život. Perzistence. Smutek. Otroctví. Otcovství. Milenectví. Soucit. Kdo je sararíman? Pět pojmů, to je vše, těchto pět pojmů stačí k jeho přesnému definování. Oblek. Přenosný počítač. Vlak v ranní špičce. Večer v baru. Poslední narvaný vlak v noci nebo… nocleh na chodníku.
Kultura "platových mužů" je specifická pro Japonsko. Sararíman je moderní samuraj v kapitalistické společnosti. Je v něm kousek otroka i válečníka. Najatá síla, pracovník, který musí obstát, musí vydržet všechno.
Dokument je věnován památce slečny Matsuri Takahashi a všech dalších obětí přepracování po celém světě. V Japonsku bohužel smrt z přepracování není nic neobvyklého. Navíc se odhaduje, že rizikem smrti z přepracování je v Japonsku ohroženo více než 20% zaměstnanců
Čtyřiadvacetiletá Matsuri Takahashi, nadějná absolventka jedné z nejprestižnějších japonských univerzit, nastoupila po studiu do společnosti Dentsu, kde pracovala několik měsíců i sto hodin přesčas. Často se domů vracela až v pět hodin ráno poté, co v kanceláři strávila celý den a noc. Její organismus však tento způsob života odmítl. Začala trpět depresemi, tlak neunesla a spáchala karoshi, skokem z okna ubytovny pro zaměstnance. Vyšetřování Ministerstvem práce i vládou prokázalo, že smrt byla způsobena přepracováním. Tehdejší prezident největší japonské reklamní agentury Dentsu Tadashi Ishii sice následně rezignoval, ale život to mladé ženě nevrátí, stejně jako mnohým dalším v podobných příbězích!