DEN TOKIJSKÉHO SARARÍMANA...
Tokyo, pulzující metropole plná života a kontrastů, domov milionů obyvatel. Mezi nimi najdeme i oblíbené sararímany, japonské zaměstnance, kteří pracují ve firmách a dodržují přísný pracovní režim. Pojďme se podívat, jak vypadá typický den tokijského sararímana.

Sararímani v Tokyu často začínají svůj den velmi brzy. Budíček přichází obvykle mezi 5:30 a 6:00 ráno. Prvním úkolem je připravit se na práci, osprchovat se, obléknout formální oblečení (tmavý oblek, kravata pro muže a elegantní oblečení pro ženy) a posnídat. Snídaně bývá jednoduchá, rýže, miso polévka nebo sendvič.
Tokijské dopravní systémy jsou známé svou efektivitou, ale také masivní hustotou. Sararímanové se vydávají na cestu do práce, která může trvat od minimálně 30 minut až po více než hodinu. Vlaková přeprava je v Tokiu velmi frekventovaná a tak musejí čelit každodenní rutině stlačování lidí do vlaků.
Na pracoviště do kanceláře sararíman obvykle přichází mezi 8. a 9. hodinou. Čas je velmi důležitý, protože důraz na dochvilnost a loajalitu k firmě je v Japonsku velmi silný. Po příchodu začíná pracovní den, který bývá často zahájen kolektivním pozdravem a formálním uvítáním kolegů. Následuje kontrola e-mailů a začátek pracovního dne.
Dopoledne většina sararímanů tráví čas plněním svých úkolů a účastí na schůzkách. V Japonsku je obvyklé, že pracovní schůzky jsou velmi strukturované a mohou trvat dlouhou dobu. Kultura konsenzu znamená, že rozhodnutí mohou být pomalá a detailně probraná. Mnozí stráví hodiny u stolu, odpovídají na e-maily, vyřizují administrativu a komunikují s kolegy.
Obědová pauza je obvykle mezi 12. a 13. hodinou, ale není nezvyklé, že někteří sararímani obědvají i rychleji, aby se co nejdříve vrátili k práci. Mnozí si zajdou do místních japonských restaurací nebo si koupí bento (tradiční japonskou krabičku s jídlem). Oběd bývá rychlý, ale i v tomto krátkém čase je kladen důraz na to, aby si jídlo vychutnali.
Po obědové pauze se sararímané opět vracejí k pracovním úkolům. Tento čas je věnován především intenzivní práci, dlouhým schůzkám a telefonátům. Vzhledem k vysokým očekáváním a nárokům na pracovní výkon se může, a v naprosté většině i protáhne) pracovní den protáhnout až do večerních hodin.
Pracovní pracovní doba v Japonsku by měla oficiálně končit kolem 17:00, ale mnozí sararímani zůstávají v kanceláři až o několik hodin déle. Kultura nadměrné práce je běžná, a je považováno za normální, že se pracovní den prodlouží. Někteří musí dokončit neodkladné úkoly nebo se zúčastnit firemních schůzek. Je také obvyklé, že po práci jdou s kolegy na pivo nebo jiný drink, což je součástí japonské firemní kultury, říká se tomu nomikai.
Po náročném (vyčerpávajícím a především opravdu dlouhém) dni se sararíman vydává na zpáteční cestu. Cesta domů může být stejně dlouhá, jak cesta ráno, protože mnoho lidí cestuje z centra města do příměstských oblastí. Vlaková přeprava je opět přeplněná, což znamená, že ve večerních hodinách je to opět výzva pro každého tokijského pracovníka.
Po příchodu domů si sararíman dopřává večeři, která může být opět jednoduchá, například miso polévka s rýží a rybou, nebo nějaký hotový pokrm z obchodu. Měl by následovat čas na odpočinek, ale mnoho japonských zaměstnanců se ještě věnuje práci z domova nebo se připravuje na následující den.
Vzhledem k náročnosti pracovního dne je spánek nezbytný. Většina sararímanů se snaží dostat do postele včas, aby byli připraveni na další dlouhý den. Ale upřímně… snaží se dostat… není to stejné jako… dostane se!
Život tokijského sararímana je náročný… vysoké nároky na pracovní výkon, přísná dochvilnost a dlouhé pracovní hodiny jsou nedílnou součástí jeho každodenního života. Přesto je to i život plný tradičních rituálů, jako jsou společné obědy nebo večerní drinky s kolegy. Tento životní styl je zrcadlem japonské kultury, která klade velký důraz na loajalitu k práci a týmovou spolupráci.
Pár vysvětlivek…
- První zastávkou večerního tahu bývají tradiční hospůdky izakaya se spoustou malých talířků s roztodivnými dobrůtkami a nepřetržitého toku alkoholu.
- Na svých akcích sararímani rádi uvítají i cizince, pochlubí se jim japonskou pohostinností a rádi také opráší své znalosti angličtiny.
- Po mnoha pivech a panácích se zvedají, protože jejich unavená těla, a hlavně vyčerpané duše, si žádají rámen, silný vývar s nudlemi, jako základ pro další pokračování večera.
- V rozjařené atmosféře zamíří na karaoke, karaoke bary mívají oddělené místnosti, takže se slyší jen oni a jejich kolegové navzájem, a tím pádem není třeba se stydět.
- Během karaoke stačí zvednout telefon v místnosti a objednat si z recepce další pití nebo malé občerstvení.
- Krátce po půlnoci se řeší, zda pokračovat v noční jízdě, vydat se domů posledním vlakem nebo vzhledem k časové tísni přespat v kapsulovém hotelu poblíž nádraží.
- Rozhodnou-li se vydat domů, nezřídka se ještě stejně zastaví ve večerce konbini pro další malé občerstvení.